Boj duše a těla
Mé tělo je plné rozporů,
chodím pořád tam a zpátky.
Má mysl naplněna záporů,
ve mně odehrávají se hádky.
Hádá se má duše a tělo,
rozum s nezkrotnou touhou.
Čin, který by mé srdce chtělo,
musí zůstat myšlenkou pouhou.
Však čím svoji touhu zkrotit,
kdo rozhodne tento soud?
Jako horskou řekou se brodit,
kde chladný a silný je proud.
Nikdo neporučí proudům řek,
stejně jako srdci mému.
Nikdo nepodá mi na to lék,
nepodá ho mně - a ani jemu…